Datli jsou pro mnohé symbolem tichého lesa a života v korunách starých stromů, ale málokdo zná specifický způsob života vzácného datla-sosuna. Tento pták se sice v našich lesích objevuje jen zřídka, ale jeho přítomnost je jasným signálem zdravého a pestrého ekosystému. Překvapilo by vás, jak jeho zvláštní chování ovlivňuje život stromů – a někdy i celý lesní porost. Jaká tajemství se skrývají za jeho „léčitelskými“ schopnostmi?
Co je datel-sosun a čím je výjimečný?
Datel-sosun patří do širokého rodu ptáků známých pro svou schopnost těžit ze stromů více než jen potravu. Na rozdíl od běžnějších druhů datlů, kteří do dřeva vytesávají díry při hledání larev či brouků, datel-sosun využívá speciální techniky, jak získat sladký mízový dřevosok, který jej živí hlavní část roku. Setkání s tímto opeřencem je spíše otázkou náhody – nejčastěji bývá spojen s hlubšími a staršími částmi lesa.
Způsob získávání potravy
Typickým znamením přítomnosti datla-sosuna jsou pravidelné řady drobných ranek v kůře stromu. Pták totiž místo hlubokého tesání vytváří menší řezy, ze kterých následně srká mízu. Tento proces je možné pozorovat zejména na jarním slunci, když se stromy začínají probouzet a šťáva proudí nejsilněji.
Které stromy jsou jejich oblíbené?
Zkušenosti ukazují, že datli-sosuni dávají přednost měkkým a šťavnatým listnáčům – například javory a břízy jsou jejich častou volbou. Stromy oplývající sladkou nebo výživnou mízou nejsou lákadlem jen pro ptáky, ale i pro řadu hmyzu, který se později v nalezených ranách objeví.
Jak datel-sosun ovlivňuje zdraví stromu?
Na rozdíl od běžných domněnek nevytváří datel-sosun masivní poškození. Drobné ranky se rychle zatáhnou smolou, což má dvojí efekt: chrání strom před zárodkem infekce a zároveň blokuje cestu některým škůdcům. Výsledkem je paradoxně ochrana stromu před závažnějšími onemocněními i útoky parazitů.
Přestože datli-sosuni pomáhají stromy chránit, může intenzivní vyhrabávání v některých oblastech způsobit až oslabení dřevin, především jehličnanů. Toto dvojsečné působení je zajímavým příkladem, jak příroda balancuje mezi pomocí a škodou.
Rozšíření a zajímavosti o datlovi-sosunovi
V našich lokalitách lze pozorovat zejména druhy typické pro Severní Ameriku, kde například Sphyrapicus varius preferuje jižní části tajgy a smíšené lesy. Průměrná délka těla příbuzných druhů se pohybuje okolo 23 cm, s váhou asi 55 g. Dalším známým druhem je Sphyrapicus nuchalis – „červenočapka“, která podniká pravidelné sezónní tahy.
Život datla-sosuna v číslech
| Druh | Výskyt | Délka/Váha |
|---|---|---|
| Sphyrapicus varius | Jižní tajga, smíšené lesy | 23 cm / 55 g |
| Sphyrapicus nuchalis | Sezónní migrace Severní Amerika | cca 23 cm / 55 g |
| Sphyrapicus thyroideus | Střední pásmo lesů | 23 cm / 55 g |
Výhody a rizika pro ekosystém
- Zvýšená obranyschopnost stromů díky zahuštění smoly v ranách.
- Přirozené omezení šíření hmyzu a některých škůdců.
- Možné oslabení například jehličnatých stromů při nadměrném zásahu.
- Tvorba mikrohabitatů pro další živočichy v okolí ranek.
Můj pohled na datla-sosuna je naplněn respektem – vždy mě fascinuje, jak dokáže nenápadný pták ovlivnit rozsáhlé lesní společenství. Díky jeho drobné práci vznikají v lese nová stanoviště nejen pro sebe, ale i pro jiné tvory, což zvyšuje druhovou pestrost celé oblasti. Někdy je těžké rozhodnout, zda jeho zásahy prospívají nebo škodí, zvlášť když jsou stromy příliš oslabené, ale v rovnováze přírody má své místo jasně dané.
Datli-sosuni jako ukazatel vyvážené přírody
Pokud objevíte v lese malá pravidelná poranění na stromech, není důvod k obavám. Přítomnost datlů-sosunů často ukazuje na vyváženost lesa. Jejich činnost pomáhá udržovat ekosystém nasycený životem a zdravými stromy, a to i přes některá možná rizika. S postupným mizením starých a rozmanitých lesů je každý náš kontakt s tímto ptačím specialistou důkazem přirozené rozmanitosti a síly přírody.
Komentáře